BEZ LADIČKY

Jen s pomocí vlastního sluchu

Jak už jsem výše napsal - být schopen naladit kytaru sám, jen s pomocí vlastního sluchu, je ideální. Ale mějme na paměti, že nejde jen o to, aby struny ladily navzájem, ale abychom také trefili přesnou frekvenci tónu, bez čehož se neobejdeme při hře s dalšími nástroji (zvláště ty s pevným laděním). Pokud kytaru podladíme nebo nadladíme, nemusí to dělat dobře strunám a navíc, při přehnaném nadlazení hrozí vytrhnutí kobylky a zkroucení krku.

image/svg+xml Created with Snap

Použitím tónu jiného nástroje

Je také efektivní způsob, ale pomocný nástroj nemusí být vždy dobře naladěný.

Ladění kytary podle jedné naladěné struny

K tomu abychom kytaru naladili nám stačí mít trochu sluchu a správně naladěnou alespoň jednu strunu (nejpraktičtější je asi e1 nebo e6.) K tomu použijeme kovovou nebo foukací ladičku nebo jiný nástroj.

Způsobů, jak poté postupovat je mnoho. Nejčastější jsou tyto dva:

1) Pomocí pravidla 5. pole

Je v tom logika:

Příklad: máme naladěnou strunu e1 (spodní).

Budeme ladit strunu H - tato struna zmáčknutá na 5. poli nám musí znít stejně jako zahraná prázdná struna e1 (neboť tam leží tentýž tón). Dolaďujeme jí, dokud nebude znít stejně. Pro lepší pochopení si znázorněte tóny na hmatníku kytary.

Ladíme strunu G - zde se nachází jediná výjimka - tón h se nachází na 4. poli, takže zmáčkneme strunu na 4. poli a postupujeme stejně, jako v předchozím případě.

Ladíme struny D, A, E6 - opět zmáčkneme na pátém poli a dolaďujeme k předešlé naladěné struně.

2) Pomocí flažoletů

 
default index loaded