V LŮNO
Procházel jsem
dutou vlhkou místností
a ač nebylo v ní oken,
přece byla plná světla.
Hřála tam lampa na dlouhé tyči.
Chtěl jsem si to zapsat,
ale vyteklo mi pero...
Poems
VE ZVONICI
Průhledné pruhy světla
tiše a jemně
bijí do zvonů:
Nad Lipnicí ptáci
Kol dokola jejich hvizd
kol dokola hezkých míst
kol dokola zpěvný sbor
kol dokola celý chór
Lipničko má
toulavá
Přec jsi doma
přec bolavá
Není zvoníka
a není zvonů
Kdo mi odcinká
cestu domů?
Na hradní zdi ptáci řvou
hukot hnízd hrá nad hlavou
Zvonečku jsi teskný, bledý
stejný jako naposledy
dej pozor kdo si na tě hledí
(Lidé kteří mnoho vědí
lidé kteří nepovědí?
Lidi dobíječi krví zla
plni pravdy jež je zahryzlá?)
Nad Lipnicí hejno vran
hradním oknem dokořán
aby slunko hřálo krouží
aby zřely jaro v louži
Nastala noc
Měsíc si s ní hrál
Já tam stál na hřebeni skal
a volal o pomoc
Měsíc olizuje střechy hradu
já žádám jej o dobrou radu
Sedě ve zvonici málem usínám
promnulé prsty do strun zatínám
Však zahořkle a trpce zní má mandolína
jak ze srdce krev mi stříká pod rukáv
Zahořkle a trpce a nepřijímá vína
jímž pyšníváš se jako páv
Čím jsou vína vinna?
Za básníky
Jako mírná polovina
Hvězdy jak stříbrné jehly
celou noc se ani nehly
Prošívajíce křivé notové linky
jak jedovaté konvalinky
v nadmořském oceánu hudby...
Nad Lipnicí ptáci
citlivě větrem se potácí
Broukám si kam si brouk asi
zrovna ukrouh z rouna dobrou noc
Nad Lipnicí ptáků moc
a mají moc
ÚNOR
Mor únor.
Odrazy!
Obrazy odrazů.
Zrcadlo!!!
Obrazy.
Odrazy obrazů.
TULÁKOVA PÍSEŇ
Potulní muzikanti, pojďte hrát,
já chtěl bych vám chutným vínem požehnat,
že netřeba smutným splínem nože brát.
Můj bože žádný bože, to jsem rád.
Ó hudbo hudeb hudebních,
budeš...všude budeš znít!
Ať kytáry, mandoliny lehce zní,
zestárly dávno stíny princezny
-o té zas ať táhnou jiný prince sny.
Poté zasaď. A vláhou činný, líbezný,
zalij nebe, slunce, hory, tmu
taky sebe. Přidej ruce do rytmu.
Přidej smíchu, přilij pláč,
pověz tichu, co jsi zač.
Ó tóny tónů tonoucích,
zvony zvonů zvonoucích!
Ó kráso ňader ženy hor,
ó tys nadržený tvor.
Ó kráso lůna ženy moří,
sláva všem, kteří tvoří.
Potulní muzikanti, pojďte hrát,
já chtěl bych vám po mém vínu požehnat,
že netřeba smutných splínů, nežebrat.
Můj bože mrtvý bože, cože?
No, že
...psát!
I z prázdných tužeb budeš snít.
Ó hudbo hudeb hudebních,
budeš všude, budeš
znít.
TEN VEČER TO RÁNO
Ten večer voní
je slyšet smích
po jabloních
rozkvetlých
A všechny ty kouzelné ideály
rozplynuly se v marnivosti všedního dne
Jenom hlavy, které bědovaly
byly tím trnem co si v snění bodne
do rukou už tak děravých
To ráno zapáchalo
alkoholovým oparem
Mým dveřím za práh dalo
stopy jež vedou ven...
Page 2 of 7